URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Obec Jenčice se zhruba třemi sty obyvateli leží na jihovýchodním úpatí čedičové kupy Košťál. Zástavba obce šplhá podél obecní komunikace směrem od státní silnice Lovosice – Třebenice víc než jeden kilometr severozápadním směrem ke zřícenině hradu Košťálov na vrcholu kupy (zhruba 500m.n.m).
„Rozhled s vrchu, zvláště v době jarních květů ovocného stromoví jest nezapomenutelný“ - píše se v rubrice Historie obce na jejích internetových stránkách.
Stavebníkova parcela ukončuje obec na jejím severním konci a je tak spojem (pozemek - sad) a zároveň hranicí (navrhovaný dům) mezi zástavbou a volnou krajinou. Protáhle obdélný půdorys domu a jeho umístění souběžně s cestou navazuje na charakteristickou zástavbu obce.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Koncept:
Dům by měl být pevný, jednoduchý a jasný - měl by na pozemku vyrůst.
Rádi bychom navázali na anonymní stavebníky a zednické mistry, kteří v tomto regionu pracovali přirozeně a s jistotou, s kamenem (převážně opuka a čedič) i s cihlou a zanechali ve zdejších obcích množství jednoduše krásných domů a hospodářských stavení.
Původní užití těchto objektů se nyní do značné míry proměnilo, případně zaniklo. Těžiště se přesunulo jinam. Pro stodoly, maštale, sýpky a  stáje bez náplně a opečovávání to často znamená postupnou degradaci a zánik.
Mizí obsah a s ním nutná starost. Odchází střechy, poté různou rychlostí vnitřnosti domů, nakonec zůstávají obvodové zdi, základ a pak nic.
Na stavbu domu bychom chtěli znovu použít zdivo z takovéhoto domu „outsidera“ (případně několika takových) a symbolicky tak na tuto linii pečlivosti, preciznosti a starosti navázat.

Těžké, kamenné přízemí domu, nese po obou delších stranách okenními otvory nepravidelně zvlněnou střechu, která může volně odkazovat na zubatou siluetu Košťálova, případně hradu Hazmburk – dvou na pozemek „dohlížejících“ dominant.
Horizontalita hmot vztahuje dům k obci, vertikála okenních otvorů pak k vrchu Košťál a dál.

Provoz domu:
Dispozičně dům vychází z tradičního trojdělení. Vstupuje se do něj ze dvora, od jihu. Vzhledem k současným nárokům na užívání a provoz v domě dochází k částečné proměně náplně a proporcí jednotlivých dílů dispozice. Hospodářský díl domu je nahrazen pracovnou (zvířata budou v samostatném objektu v zahradě) a kuchyň s komunikačním prostorem je oproti zbylým částem dvojnásob veliká.
Denní obytná místnost je v části své půdorysné plochy vertikálně prolomena do podkrovního prostoru. Předpokládáme, že vertikalita a různé typy a intenzity denního světla, dodají společenskému prostoru jistou svátečnost. V podkrovním dětském pokoji tím (ještě za pomoci komínu, který prostorem prochází) vzniknou různá zákoutí s proměnlivou intenzitou osvětlení – od jasných míst, přes místa v příšeří,, až po tmavé kouty. Rádi bychom se tu přiblížili světu starých půd vnímaných dětskýma očima.
Kompozičně a především provozně je dům doplněn dřevěným hospodářským křídlem, vymezujícím prostor dvora před domem a prostor venkovního parkovacího stání na východní hraně pozemku.
V severozápadním rohu zahrady by pak pak měl v budoucnu vyrůst dřevěný, charakterem hospodářskému křídlu příbuzný objekt, zahrnující velký dřevník a stáj pro ovce.